%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% \setcounter{chapter}{4} \newcommand{\graphicscompanion}{\emph{The \LaTeX{} Graphics Companion}~\cite{graphicscompanion}} \newcommand{\hobby}{\emph{A User's Manual for \MP{}}~\cite{metapost}} \newcommand{\hoenig}{\emph{\TeX{} Unbound}~\cite{unbound}} \newcommand{\graphicsinlatex}{\emph{Graphics in \LaTeXe{}}~\cite{ursoswald}} \chapter{Tvorba matematické grafiky} \label{chap:graphics} \begin{intro} Podobně jako zadáváme text, můžeme \LaTeX u zadat pokyny pro vytvoření grafického výstupu. Možnosti, které při tom máme, jsou trochu omezené, ale existuje řada \LaTeX ových rozšíření, které tato omezení překonávají. V~této sekci se o~několika z~nich dozvíte. \end{intro} \section{Úvodní přehled} Prostředí \ei{picture} umožňuje programování obrázků přímo prostřednictvím \LaTeX u. Podrobný popis lze nalézt v~\manual. Existují výrazná omezení, protože sklony úseček stejně jako poloměry kružnic jsou omezené na malou skupinu hodnot. Na druhou stranu ale \LaTeXe\ prostředí \ei{picture} přináší příkaz \ci{qbezier} (\uv{\texttt{q}} jako quadratic -- kvadratické). Kvadratickými Bézierovými křivkami lze uspokojivě aproximovat mnoho často používaných křivek (např.\ kružnice, elipsy nebo řetězovky), i~když to může vyžadovat trochu matematické dřiny. Jestliže se navíc pro generování \ci{qbezier} bloků \LaTeX ových vstupních souborů použije programovací jazyk, např. typu Java, prostředí \ei{picture} se stává docela mocným. Přestože programování obrázků přímo v~\LaTeX u je výrazně omezené a~často docela únavné, má své výhody. Dokumenty vytvořené tímto způsobem zabírají méně místa a~není třeba udržovat žádné grafické soubory. Balíky, např. \pai{epic} a~\pai{eepic} (popsané např. v~\companion) nebo \pai{pstricks} pomáhají eliminovat omezení původního prostředí \ei{picture} a~výrazně posilují grafické schopnosti \LaTeX u. Zatímco první dva balíky jen obohacují prostředí \ei{picture}, balík \pai{pstricks} má své vlastní kreslící prostředí, \ei{pspicture}. Síla \pai{pstricks} vychází z~toho, že tento balík intenzivně využívá možností jazyka \PSi. Mnoho balíků bylo navíc vytvořeno pro konkrétní použití. Řada z~těchto balíků je detailně popsána v~\graphicscompanion, neplést si prosím s~\companion. Asi nejsilnějším grafickým nástrojem spřízněným s~\LaTeX em je \MP, dvojče programu \MF{} Donalda E. Knutha. \MP\ obsahuje sofistikovaný programovací jazyk \MF u. Na rozdíl od \MF u~(který generuje bitmapy) generuje \MP\ zapouzdřené \PSi{} soubory, které mohou být importovány do \LaTeX u. Úvod do programu \MP\ naleznete v~\hobby\ nebo v~tutoriálu \cite{ursoswald}. Velmi důkladná diskuze \LaTeX ových a~\TeX ových strategií pro zacházení s~grafikou (a~fonty) je součástí \hoenig. \section{Prostředí \texttt{picture}} \secby{Urs Oswald}{osurs@bluewin.ch} \subsection{Základní příkazy} Prostředí \ei{picture}\footnote{Věřte nevěřte, ale prostředí \texttt{picture} je k~dispozici přímo ve standardním \LaTeXe, není tedy třeba nahrávat žádné speciální balíky.} se vytvoří jedním z~následujících dvou příkazů \begin{lscommand} \ci{begin}\verb|{picture}(|$x,y$\verb|)|\ldots\ci{end}\verb|{picture}| \end{lscommand} \noindent nebo \begin{lscommand} \ci{begin}\verb|{picture}(|$x,y$\verb|)(|$x_0,y_0$\verb|)|\ldots\ci{end}\verb|{picture}| \end{lscommand} Čísla $x,\,y,\,x_0,\,y_0$ jsou odkazy na \ci{unitlength}, které mohou být kdykoliv nastaveny na původní hodnoty (ale ne uvnitř prostředí \ei{picture}) např. příkazem \begin{lscommand} \ci{setlength}\verb|{|\ci{unitlength}\verb|}{1.2cm}| \end{lscommand} Implicitní hodnota \ci{unitlength} je \texttt{1pt}. První pár, $(x,y)$, zajistí v~rámci dokumentu vynechání obdélníkového místa pro obrázek. Volitelný druhý pár, $(x_0,y_0)$, přiřadí libovolné souřadnice spodnímu levému rohu vyhrazeného obdélníku. Většina kreslících příkazů má jednu ze dvou forem \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\emph{object}\verb|}| \end{lscommand} \noindent nebo \begin{lscommand} \ci{multiput}\verb|(|$x,y$\verb|)(|$\Delta x,\Delta y$\verb|){|$n$\verb|}{|\emph{object}\verb|}|\end{lscommand} Výjimkou jsou Bézierovy křivky, které se kreslí příkazem \begin{lscommand} \ci{qbezier}\verb|(|$x_1,y_1$\verb|)(|$x_2,y_2$\verb|)(|$x_3,y_3$\verb|)| \end{lscommand} %\newpage \subsection{Řádkové segmenty} \begin{example} \setlength{\unitlength}{5cm} \begin{picture}(1,1) \put(0,0){\line(0,1){1}} \put(0,0){\line(1,0){1}} \put(0,0){\line(1,1){1}} \put(0,0){\line(1,2){.5}} \put(0,0){\line(1,3){.3333}} \put(0,0){\line(1,4){.25}} \put(0,0){\line(1,5){.2}} \put(0,0){\line(1,6){.1667}} \put(0,0){\line(2,1){1}} \put(0,0){\line(2,3){.6667}} \put(0,0){\line(2,5){.4}} \put(0,0){\line(3,1){1}} \put(0,0){\line(3,2){1}} \put(0,0){\line(3,4){.75}} \put(0,0){\line(3,5){.6}} \put(0,0){\line(4,1){1}} \put(0,0){\line(4,3){1}} \put(0,0){\line(4,5){.8}} \put(0,0){\line(5,1){1}} \put(0,0){\line(5,2){1}} \put(0,0){\line(5,3){1}} \put(0,0){\line(5,4){1}} \put(0,0){\line(5,6){.8333}} \put(0,0){\line(6,1){1}} \put(0,0){\line(6,5){1}} \end{picture} \end{example} Řádkové segmenty se kreslí příkazem \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{line}\verb|(|$x_1,y_1$\verb|){|$length$\verb|}}| \end{lscommand} Příkaz \ci{line} má dva argumenty: \begin{enumerate} \item směrový vektor, \item délka (\emph{length}). \end{enumerate} Komponenty směrového vektoru jsou omezeny na celá čísla \[ -6,\,-5,\,\ldots,\,5,\,6, \] a~musejí být nesoudělné (nemající kromě jedničky žádného společného dělitele). Obrázek ukazuje všech dvacet pět možných směrových hodnot v~prvním kvadrantu. Argument délka je relativní vzhledem k~\ci{unitlength}. Délka je vertikální souřadnice v~případě vertikálního řádkového segmentu a~horizontální souřadnice ve všech ostatních případech. \subsection{Šipky} \begin{example} \setlength{\unitlength}{0.75mm} \begin{picture}(60,40) \put(30,20){\vector(1,0){30}} \put(30,20){\vector(4,1){20}} \put(30,20){\vector(3,1){25}} \put(30,20){\vector(2,1){30}} \put(30,20){\vector(1,2){10}} \thicklines \put(30,20){\vector(-4,1){30}} \put(30,20){\vector(-1,4){5}} \thinlines \put(30,20){\vector(-1,-1){5}} \put(30,20){\vector(-1,-4){5}} \end{picture} \end{example} Šipky se kreslí příkazem \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{vector}\verb|(|$x_1,y_1$\verb|){|$length$\verb|}}| \end{lscommand} Hodnoty směrových vektorů šipek jsou omezeny ještě více než u~řádkových segmentů, konkrétně se jedná o~celá čísla \[ -4,\,-3,\,\ldots,\,3,\,4. \] Opět platí, že komponenty musí být nesoudělné. Všimněte si efektu příkazu \ci{thicklines} na šipky ukazující nahoru doleva. \subsection{Kružnice} \begin{example} \setlength{\unitlength}{1mm} \begin{picture}(60, 40) \put(20,30){\circle{1}} \put(20,30){\circle{2}} \put(20,30){\circle{4}} \put(20,30){\circle{8}} \put(20,30){\circle{16}} \put(20,30){\circle{32}} \put(40,30){\circle{1}} \put(40,30){\circle{2}} \put(40,30){\circle{3}} \put(40,30){\circle{4}} \put(40,30){\circle{5}} \put(40,30){\circle{6}} \put(40,30){\circle{7}} \put(40,30){\circle{8}} \put(40,30){\circle{9}} \put(40,30){\circle{10}} \put(40,30){\circle{11}} \put(40,30){\circle{12}} \put(40,30){\circle{13}} \put(40,30){\circle{14}} \put(15,10){\circle*{1}} \put(20,10){\circle*{2}} \put(25,10){\circle*{3}} \put(30,10){\circle*{4}} \put(35,10){\circle*{5}} \end{picture} \end{example} Příkaz \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{circle}\verb|{|\emph{diameter}\verb|}}| \end{lscommand} \noindent nakreslí kružnici se středem $(x,y)$ a~průměrem (ano, nikoliv poloměrem) \emph{diameter}. Maximální průměr, který prostředí \ei{picture} akceptuje, je zhruba 14\,mm, ale použít nelze ani některé menší průměry. Příkaz \ci{circle*} nakreslí disky (vyplněné kružnice). Podobně jako u~řádkových segmentů je možno použít přídavné balíky, např. \pai{eepic} nebo \pai{pstricks}. Tyto balíky jsou důkladně popsány v~\graphicscompanion. Kdo se nebojí provádět (sám nebo pomocí programu) nezbytné výpočty, může v~prostředí \ei{picture} z~kvadratických B\'ezierových křivek složit dohromady libovolné kružnice a~elipsy. Příklady a~zdrojové soubory v~Javě jsou uvedeny v~\graphicsinlatex. \subsection{Text a~vzorce} \begin{example} \setlength{\unitlength}{0.8cm} \begin{picture}(6,5) \thicklines \put(1,0.5){\line(2,1){3}} \put(4,2){\line(-2,1){2}} \put(2,3){\line(-2,-5){1}} \put(0.7,0.3){$A$} \put(4.05,1.9){$B$} \put(1.7,2.95){$C$} \put(3.1,2.5){$a$} \put(1.3,1.7){$b$} \put(2.5,1.05){$c$} \put(0.3,4){$F= \sqrt{s(s-a)(s-b)(s-c)}$} \put(3.5,0.4){$\displaystyle s:=\frac{a+b+c}{2}$} \end{picture} \end{example} Jak ukazuje tento příklad, text a~vzorce mohou být obvyklým způsobem vepsány do prostředí \ei{picture} pomocí příkazu \ci{put}. \subsection{\ci{multiput} a~\ci{linethickness}} \begin{example} \setlength{\unitlength}{2mm} \begin{picture}(30,20) \linethickness{0.075mm} \multiput(0,0)(1,0){26}% {\line(0,1){20}} \multiput(0,0)(0,1){21}% {\line(1,0){25}} \linethickness{0.15mm} \multiput(0,0)(5,0){6}% {\line(0,1){20}} \multiput(0,0)(0,5){5}% {\line(1,0){25}} \linethickness{0.3mm} \multiput(5,0)(10,0){2}% {\line(0,1){20}} \multiput(0,5)(0,10){2}% {\line(1,0){25}} \end{picture} \end{example} Příkaz \begin{lscommand} \ci{multiput}\verb|(|$x,y$\verb|)(|$\Delta x,\Delta y$\verb|){|$n$\verb|}{|\emph{object}\verb|}| \end{lscommand} \noindent má 4 argumenty: počáteční bod, vektor pro překlad z~jednoho objektu do jiného, počet objektů a~objekt, který se má nakreslit. Příkaz \ci{linethickness} se vztahuje na horizontální a~vertikální linkové segmenty, ale ne na šikmé linkové segmenty ani kružnice. \ci{linethickness} se také vztahuje na kvadratické B\'ezierovy křivky! \subsection{Ovály} \begin{example} \setlength{\unitlength}{0.75cm} \begin{picture}(6,4) \linethickness{0.075mm} \multiput(0,0)(1,0){7}% {\line(0,1){4}} \multiput(0,0)(0,1){5}% {\line(1,0){6}} \thicklines \put(2,3){\oval(3,1.8)} \thinlines \put(3,2){\oval(3,1.8)} \thicklines \put(2,1){\oval(3,1.8)[tl]} \put(4,1){\oval(3,1.8)[b]} \put(4,3){\oval(3,1.8)[r]} \put(3,1.5){\oval(1.8,0.4)} \end{picture} \end{example} Příkaz \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{oval}\verb|(|$w,h$\verb|)}| \end{lscommand} \noindent nebo \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{oval}\verb|(|$w,h$\verb|)[|\emph{position}\verb|]}| \end{lscommand} \noindent nakreslí ovál se středem $(x,y)$, šířkou $w$ a~výškou $h$. Volitelné \emph{poziční} argumenty \texttt{b}, \texttt{t}, \texttt{l}, \texttt{r} se vztahují k~\uv{horní}, \uv{spodní}, \uv{levé} a~\uv{pravé} straně a~mohou být kombinovány, jak je ukázáno na obrázku. Šířku čar je možno upravovat buď příkazem \ci{linethickness}\verb|{|\emph{length}\verb|}| nebo příkazy \ci{thinlines} a~\ci{thicklines}. \ci{linethickness}\verb|{|\emph{length}\verb|}| se vztahuje jen na horizontální a~vertikální čáry (a~kvadratické B\'ezierovy křivky), zatímco \ci{thinlines} a~\ci{thicklines} lze navíc použít na šikmé čárové segmenty, kružnice a~ovály. \subsection{Vícenásobné použití předdefinovaných boxů s~obrázky} \begin{example} \setlength{\unitlength}{0.5mm} \begin{picture}(120,168) \newsavebox{\foldera} \savebox{\foldera} (40,32)[bl]{% definition \multiput(0,0)(0,28){2} {\line(1,0){40}} \multiput(0,0)(40,0){2} {\line(0,1){28}} \put(1,28){\oval(2,2)[tl]} \put(1,29){\line(1,0){5}} \put(9,29){\oval(6,6)[tl]} \put(9,32){\line(1,0){8}} \put(17,29){\oval(6,6)[tr]} \put(20,29){\line(1,0){19}} \put(39,28){\oval(2,2)[tr]} } \newsavebox{\folderb} \savebox{\folderb} (40,32)[l]{% definition \put(0,14){\line(1,0){8}} \put(8,0){\usebox{\foldera}} } \put(34,26){\line(0,1){102}} \put(14,128){\usebox{\foldera}} \multiput(34,86)(0,-37){3} {\usebox{\folderb}} \end{picture} \end{example} Box s~obrázkem je možno \emph{deklarovat} příkazem \begin{lscommand} \ci{newsavebox}\verb|{|\emph{name}\verb|}| \end{lscommand} \noindent a~následně \emph{definovat} pomocí \begin{lscommand} \ci{savebox}\verb|{|\emph{name}\verb|}(|\emph{width,height}\verb|)[|\emph{position}\verb|]{|\emph{content}\verb|}| \end{lscommand} \noindent a~potom \emph{vykreslit} libovolně mnohokrát pomocí \begin{lscommand} \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{usebox}\verb|{|\emph{name}\verb|}}| \end{lscommand} Nepovinný parametr \emph{position} specifikuje \emph{referenční bod} saveboxu. V~našem příkladu je tento parameter specifikován hodnotou \texttt{bl}, což umístí referenční bod do spodního levého rohu saveboxu (\texttt{b}ottom -- spodní část a~\texttt{l}eft~\discretionary{--}{--}{--}~vlevo). Zbylé hodnoty, ze kterých je možno složit specifikaci pozice, jsou \texttt{t} (\texttt{t}op -- horní část) a~\texttt{r} (\texttt{r}ight -- vpravo). Argument \emph{name} se odkazuje na \LaTeXe ové \uv{skladiště materiálu} a~má proto charakter příkazu, proto jsou v~našem příkladu zpětná lomítka. Boxy nesoucí obrázky mohou být vnořené: v~našem příkladě je použito \ci{foldera} uvnitř definice \ci{folderb}. Museli jsme použít příkaz \ci{oval}, protože příkaz \ci{line} nefunguje, pokud je délka segmentu menší než zhruba 3\,mm. \subsection{Kvadratické B\'ezierovy křivky} \begin{example} \setlength{\unitlength}{0.8cm} \begin{picture}(6,4) \linethickness{0.075mm} \multiput(0,0)(1,0){7} {\line(0,1){4}} \multiput(0,0)(0,1){5} {\line(1,0){6}} \thicklines \put(0.5,0.5){\line(1,5){0.5}} \put(1,3){\line(4,1){2}} \qbezier(0.5,0.5)(1,3)(3,3.5) \thinlines \put(2.5,2){\line(2,-1){3}} \put(5.5,.5){\line(-1,5){.5}} \linethickness{1mm} \qbezier(2.5,2)(5.5,0.5)(5,3) \thinlines \qbezier(4,2)(4,3)(3,3) \qbezier(3,3)(2,3)(2,2) \qbezier(2,2)(2,1)(3,1) \qbezier(3,1)(4,1)(4,2) \end{picture} \end{example} Jak tento příklad ukazuje, rozdělení kružnice na čtyři kvadratické B\'ezierovy křivky nevede k~uspokojivému výsledku. Křivek je potřeba alespoň osm. Obrázek opět ukazuje efekt příkazu \ci{linethickness} na horizontální a~vertikální čáry a~příkazů \ci{thinlines} a~\ci{thicklines} na šikmé čárové segmenty. Ukazuje také, že oba typy příkazů ovlivňují kvadratické B\'ezierovy křivky, každý z~příkazů \uv{přepisující} nastavení toho předchozího. Nechť $P_1=(x_1,\,y_1),\,P_2=(x_2,\,y_2)$ značí koncové body a~$m_1,\,m_2$ příslušné sklony kvadratické B\'ezierovy křivky. Střední kontrolní bod $S=(x,\,y)$ potom splňuje rovnici \begin{equation} \label{zwischenpunkt} \left\{ \begin{array}{rcl} x & = & \displaystyle \frac{m_2 x_2-m_1x_1-(y_2-y_1)}{m_2-m_1}, \\ y & = & y_i+m_i(x-x_i)\qquad (i=1,\,2). \end{array} \right. \end{equation} \noindent \graphicsinlatex\ obsahuje Javový program, který generuje nezbytnou příkazovou řádku pro \ci{qbezier}. \subsection{Řetězovka} \begin{example} \setlength{\unitlength}{1cm} \begin{picture}% (4.3,3.6)(-2.5,-0.25) \put(-2,0){\vector(1,0){4.4}} \put(2.45,-.05){$x$} \put(0,0){\vector(0,1){3.2}} \put(0,3.35){\makebox(0,0){$y$}} \qbezier(0.0,0.0)(1.2384,0.0) (2.0,2.7622) \qbezier(0.0,0.0)(-1.2384,0.0) (-2.0,2.7622) \linethickness{.075mm} \multiput(-2,0)(1,0){5} {\line(0,1){3}} \multiput(-2,0)(0,1){4} {\line(1,0){4}} \linethickness{.2mm} \put( .3,.12763){\line(1,0){.4}} \put(.5,-.07237){\line(0,1){.4}} \put(-.7,.12763){\line(1,0){.4}} \put(-.5,-.07237){\line(0,1){.4}} \put(.8,.54308){\line(1,0){.4}} \put(1,.34308){\line(0,1){.4}} \put(-1.2,.54308){\line(1,0){.4}} \put(-1,.34308){\line(0,1){.4}} \put(1.3,1.35241){\line(1,0){.4}} \put(1.5,1.15241){\line(0,1){.4}} \put(-1.7,1.35241){\line(1,0){.4}} \put(-1.5,1.15241){\line(0,1){.4}} \put(-2.5,-0.25){\circle*{0.2}} \end{picture} \end{example} Každá ze symetrických polovin paraboly $y=\cosh x-1$ na tomto obrázku lze přibližně získat pomocí B\'ezierovy křivky. Pravá polovina křivky končí v~bodě \((2,\,2.7622)\), kde má sklon hodnotu \(m=3.6269\). Pokud opět použijeme rovnici (\ref{zwischenpunkt}), můžeme vypočítat střední kontrolní body, které v~našem případě jsou $(1.2384,\,0)$ a~$(-1.2384,\,0)$. Křížky značí body \emph{skutečné} paraboly. Chyba, menší než jedno procento, je stěží postřehnutelná. V~následujícím příkladu je u~\verb|\begin{picture}| použit nepovinný parametr. Obrázek se definuje pomocí vhodných \uv{matematických} souřadnic, zatímco příkazem \begin{lscommand} \ci{begin}\verb|{picture}(4.3,3.6)(-2.5,-0.25)| \end{lscommand} \noindent přiřadíme levému dolnímu rohu (viz černý kotouč) souřadnice $(-2.5,-0.25)$. \subsection{Rychlost ve speciální teorii relativity} \begin{example} \setlength{\unitlength}{0.8cm} \begin{picture}(6,4)(-3,-2) \put(-2.5,0){\vector(1,0){5}} \put(2.7,-0.1){$\chi$} \put(0,-1.5){\vector(0,1){3}} \multiput(-2.5,1)(0.4,0){13} {\line(1,0){0.2}} \multiput(-2.5,-1)(0.4,0){13} {\line(1,0){0.2}} \put(0.2,1.4) {$\beta=v/c=\tanh\chi$} \qbezier(0,0)(0.8853,0.8853) (2,0.9640) \qbezier(0,0)(-0.8853,-0.8853) (-2,-0.9640) \put(-3,-2){\circle*{0.2}} \end{picture} \end{example} Kontrolní body obou B\'ezierových křivek byly získány pomocí vzorců (\ref{zwischenpunkt}). Kladná část se určí pomocí $P_1=(0,\,0)$, $m_1=1$, $P_2=(2,\,\tanh 2)$ a~$m_2=1/\cosh^2 2$. Obrázek je opět definován pomocí vhodných souřadnic a~levému dolnímu rohu jsou přiřazeny matematické souřadnice $(-3,-2)$, to je onen černý kotouč. \section{Grafický balík Ti\emph{k}Z \& PGF} V~dnešní době umí každý systém generující \LaTeX ový výstup vytvořit pěknou vektorovou grafiku, jen rozhraní se poněkud liší. Balík PGF poskytuje abstraktní vrstvu nad těmito rozhraními a~umožňuje používat jednoduché příkazy pro vytvoření složité vektorové grafiky přímo \uv{zevnitř} \LaTeX ového dokumentu. Balík PGF obsahuje více než sedmisetstránkovou dokumentaci~\cite{pgfplot}, my si však dovolíme být v~této sekci o~pár set stran stručnější. %my proto v~této sekci budeme struční. Pro přístup k~funkcím \uv{vyšší úrovně} balíku PGF byste si měli nahrát balík \pai{tikz}, s~kterým můžete používat výkonné příkazy ke kreslení grafiky přímo ze svého dokumentu. Kreslící instrukce vložte dovnitř prostředí \ei{tikzpicture}. \begin{example} \begin{tikzpicture}[scale=3] \clip (-0.1,-0.2) rectangle (1.8,1.2); \draw [step=.25cm,gray,very thin] (-1.4,-1.4) grid (3.4,3.4); \draw (-1.5,0) -- (2.5,0); \draw (0,-1.5) -- (0,1.5); \draw (0,0) circle (1cm); \filldraw[fill=green!20!white, draw=green!50!black] (0,0) -- (3mm,0mm) arc (0:30:3mm) -- cycle; \end{tikzpicture} \end{example} Pokud jste obeznámeni s~dalšími programovacími jazyky, možná si všimnete povědomého středníku (\texttt{;}) použitého k~oddělení příkazů. Pomocí příkazu \ci{usetikzlibrary} v~preambuli můžete aktivovat řadu rozšiřujících rysů pro kreslení speciálních tvarů, např. tento box, který je trochu prohnutý. \begin{example} \usetikzlibrary{% decorations.pathmorphing} \begin{tikzpicture}[ decoration={bent,aspect=.3}] \draw [decorate,fill=lightgray] (0,0) rectangle (5.5,2); \node[circle,draw] (A) at (.5,.5) {A}; \node[circle,draw] (B) at (5,1.5) {B}; \draw[->,decorate] (A) -- (B); \draw[->,decorate] (B) -- (A); \end{tikzpicture} \end{example} Můžete dokonce kreslit diagramy, které jako by vypadly z~knihy o~programování v~Pascalu. Kód takového diagramu je rozsáhlejší než v~předchozím příkladu, takže ukážeme jenom výsledek. V~PGF dokumentaci je důkladný popis kresby tohoto diagramu. \begin{center} \begin{tikzpicture}[point/.style={coordinate},thick,draw=black!50,>=stealth', tip/.style={->,shorten >=1pt},every join/.style={rounded corners}, skip loop/.style={to path={-- ++(0,#1) -| (\tikztotarget)}}, hv path/.style={to path={-| (\tikztotarget)}}, vh path/.style={to path={|- (\tikztotarget)}}, terminal/.style={ rounded rectangle, minimum size=6mm, thick,draw=black!50, top color=white,bottom color=black!20, font=\ttfamily\tiny}, nonterminal/.style={ rectangle, minimum size=6mm, thick, draw=red!50!black!50, % 50% red and 50% black, top color=white, % a shading that is white at the top... bottom color=red!50!black!20, % and something else at the bottom font=\itshape\tiny}] \matrix[column sep=3mm] { % First row: & & & & & & & & & & & \node (plus) [terminal] {+};\\ % Second row: \node (p1) [point] {}; & \node (ui1) [nonterminal] {unsigned integer}; & \node (p2) [point] {}; & \node (dot) [terminal] {.}; & \node (p3) [point] {}; & \node (digit) [terminal] {digit}; & \node (p4) [point] {}; & \node (p5) [point] {}; & \node (p6) [point] {}; & \node (e) [terminal] {E}; & \node (p7) [point] {}; & & \node (p8) [point] {}; & \node (ui2) [nonterminal] {unsigned integer}; & \node (p9) [point] {}; & \node (p10) [point] {};\\ % Third row: & & & & & & & & & & & \node (minus)[terminal] {-};\\ }; { [start chain] \chainin (p1); \chainin (ui1) [join=by tip]; \chainin (p2) [join]; \chainin (dot) [join=by tip]; \chainin (p3) [join]; \chainin (digit) [join=by tip]; \chainin (p4) [join]; { [start branch=digit loop] \chainin (p3) [join=by {skip loop=-6mm,tip}]; } \chainin (p5) [join,join=with p2 by {skip loop=6mm,tip}]; \chainin (p6) [join]; \chainin (e) [join=by tip]; \chainin (p7) [join]; { [start branch=plus] \chainin (plus) [join=by {vh path,tip}]; \chainin (p8) [join=by {hv path,tip}]; } { [start branch=minus] \chainin (minus) [join=by {vh path,tip}]; \chainin (p8) [join=by {hv path,tip}]; } \chainin (p8) [join]; \chainin (ui2) [join=by tip]; \chainin (p9) [join,join=with p6 by {skip loop=-11mm,tip}]; \chainin (p10) [join=by tip]; } \end{tikzpicture} \end{center} \pagebreak Potřebujete-li kreslit grafy číselných hodnot nebo funkcí, měli byste se důkladněji seznámit s~balíky \pai{pgfplots} a~\pai{pgfplotstable}, které poskytují všechno potřebné. Vyhodnocení funkcí, které chcete zobrazit, umí dokonce udělat vyvoláním externího programu \texttt{gnuplot}, \url{http://www.gnuplot.info/}. Pro ještě náročnější čtenáře zmiňujeme existenci jazyka~R -- výpočetní prostředí zaměřené na statistiku, \url{http://www.r-project.org/}, a~pomocného balíku \textsf{Sweave}. Nelze opominout též systém Sage -- prostředí zaměřené na matematiku, \url{http://www.sagemath.org/}, a~pomocný balík Sage\TeX, kde má našinec na vývoji a~testování nemalé zásluhy (Robert Mařík, Brno). %%% Local Variables: %%% TeX-master: "lshort.tex" %%% mode: flyspell %%% TeX-PDF-mode: t %%% End: